Označení „pasivní dům“ je pouhý marketingový tah
Toto tvrzení by platilo v případě stavby, která se za pasivní dům pouze vydává, aniž by splňovala podmínky pasivního standardu. Skutečný pasivní dům musí splňovat tyto základní podmínky: maximální měrná potřeba tepla na vytápění nesmí překročit 15 kWh/m2 za rok, celkové množství primární energie spojené s provozem budovy vč. domácích spotřebičů je nižší než 120 kWh/m2 za rok a tlakovou zkouškou ověřená neprůvzdušnost obálky budovy nesmí překročit hodnotu 0,6/hod.
Stavět v pasivním standardu se nevyplatí
Dalo by se říci, že dnes je pořizovací cena za zdravé a provozně úsporné bydlení v pasivním domě srovnatelná s běžnou výstavbou. S využitím všech dostupných obnovitelných zdrojů se prostředky vynaložené na stavbu pasivního domu vrátí už během prvních let bydlení. V dalších letech užívání domu je možné díky tomuto komplexnímu řešení už jen spořit. Navíc s využitím státní dotace NZÚ je výstavba pasivního domu ekonomicky výhodnější než stavba standardní novostavby.
Pasivní domy jsou pouze dřevostavby
Materiál, ze kterého lze postavit pasivní dům je prakticky neomezený – pasivní domy mohou být zděné, železobetonové, dřevěné skeletové, atd. Projektant by měl zákazníkovi vysvětlit možné výhody a nevýhody ve výběru materiálu a doporučit vhodné varianty.
V pasivním domě se nedají otevírat okna
Samozřejmě, že okna v pasivních domech otevírat lze bez problému. Ovšem díky systému řízeného větrání mají obyvatelé stálý přísun čerstvého vzduchu a nemají proto potřebu otevírat okna. Z důvodu úspory peněz a lepší tepelně izolační schopnosti okna si pak zákazník volí některá okna neotvíravá.
V pasivním domě je klimatizace
Často se zaměňuje pojem klimatizace za řízené větrání. V našich klimatických podmínkách navíc u správně navrženého domu není klimatizace potřebná.
V pasivním domě je průvan od vzduchotechniky
Proudění vzduchu v domě se vždy navrhuje tak, aby uživatel nezaznamenal proudění vzduchu z vyústek. Vzduchotěsná obálka domu navíc neumožní, aby nějaký průvan vůbec vznikal.
Při výpadku elektrické energie pasivní domy nefungují
Pokud dojde k výpadku, pasivní dům vychladne mnohem pomaleji než obyčejný dům. Teplota v domě neklesne o více než 1°C za den.
Sterilita vnitřního prostředí snižuje imunitu obyvatel pasivního domu
Vzduchotechnika v domě zaručuje neustálý přísun čerstvého vzduchu. Navíc filtry ve vzduchotechnice čistí přicházející vzduch od prachových i pylových částic, což ocení především alergici či astmatici. Obyvatelé pasivních domů netrpí v takové míře civilizačními chorobami, cítí se v domě dobře, lépe spí, jsou svěžejší a výkonnější.
Složité ovládání systému větrání a vytápění
Existují různé varianty ovládání – od systému inteligentních domácností až po jednoduchý ovládací panel velikosti pokojového termostatu s možností nastavení intenzity větrání a tlačítky ON/OFF. Systémy ovládání jsou intuitivní a jednoduché.
Častá výměna filtrů ve větrací jednotce
Nutnost výměny filtrů a míra jejich znečištění závisí na dané lokalitě, prašnosti v ovzduší, ročním období,…Určitě bude rozdíl v tom, zda dům stojí někde na horách nebo v blízkosti velkých měst a rušných silnic. Cena výměny filtru se pohybuje v řádu stokorun.
Pasivní dům je jen moderní výmysl, za pár let to bude přežitek
V současné době je na světě přes 20 000 domů v pasivním standardu a z toho je více než polovina v Německu. Evropská Unie navíc počítá s tím, že od roku 2020 v rámci celé unie by se měly všechny nové stavby svými provozními náklady blížit nule, tudíž by měly odpovídat pasivnímu standardu.
V zimě je v pasivních domech chladno, v létě se přehřívají
Při samotném zpracování projektu pasivního domu se musí navrhnout, jaká teplota je pro uživatele příjemná a tato hodnota vnitřní teploty je pak udržována po celý rok díky rekuperační (větrací) jednotce. Odváděný vzduch z místností předá své teplo ve výměníku rekuperační jednotky čerstvému vzduchu vháněnému opět do interiéru. V domě se využívá i teplo, které vyzařuje lidské tělo nebo domácí spotřebiče. V létě je naopak možné použít noční předchlazení.